29. 8. 2014 / Tereza Spencerová / zdroj
Ukrajinská krize znovu eskaluje a reakce na poslední vývoj kolem ruské „agrese“ podle všeho zbude zase jen na úvaze Evropské unie, neboť USA se od Ukrajiny očividně distancují.
Úterní minský summit Putin-Porošenko nabídl záblesk naděje na mírové řešení války na východě Ukrajiny, ale záblesk je už pryč. Porošenko mluvil o „mapě k míru“ a ukončení války, což je asi logické za situace, kdy ukrajinská armáda není už několik měsíců s to porazit rebely na východě Ukrajiny, a namísto vítězství jen sílí zmar, destrukce a humanitární katastrofa. Otázkou samozřejmě je, jakou moc Porošenko v Kyjevě vůbec má. Vzápětí po jeho slovech o míru totiž šéf jeho kanceláře konstatoval, že není důvod „protiteroristickou operaci“ zastavovat, jiní zase avizují další dodávky zbraní „na frontu“. Není zřejmé, jestli to souvisí s předčasnými parlamentními volbami, do jaké míry je to součást vnitropolitického boje oligarchů o moc, nebo zda je to jen přirozená „setrvačnost“ situace, v níž zkrátka nelze konflikt provázený propagandistickou hysterií zastavit ze dne na den, ale v každém případě se válčí dál.
Pozice ukrajinské strany se ovšem v posledních dnech prudce zhoršuje. Nejnověji se ukrajinská armáda „stáhla“ z přístavu Novoazovska, aby „zachránila život svých vojáků“, čímž ale umožnila rebelům otevřít cestu k případnému pozemnímu propojení Ruska s Krymem. Pokračuje obklíčení několika tisíc vojáků a členů „dobrovolnických praporů“ u Ilovajsku, Kyjev jim dál odmítá pomoci, načež dokonce sám Putin vyzval rebely, aby obklíčeným vytvořili humanitární koridor a nechali je odejít, což jsou rebelové prý ochotní udělat za podmínky, že tam vojáci a žoldnéři zanechají své zbraně a techniku. Porošenko soudí, že vinu za krach operace u Ilovajska nese velení dvou praporů, které prostě dezertovalo. Z bojové zóny přitom i se zbraněmi dezertoval také celý prapor Prikarpatije, protože si jeho příslušníci na frontě „prožili peklo“, na což Kyjev reaguje „přijímáním rozhodných opatření k potlačení zrady a dezertérství“. Rebelové mezitím ovládli hranici s Ruskem v Doněcké oblasti a ukrajinská armáda je v totálním rozkladu. Například Washington Times popisuje neuvěřitelnou situaci, kdy na frontu dorazí nové posily, a velitel rovnou vyzve ty, kdo nechtějí bojovat, aby si nasedli do autobusu a zase odjeli. A tak z fronty odjíždějí plné autobusy vojáků…
Bez ohledu na realitu na frontě a stále hlasitěji diskutovanou neschopnost a zkorumpovanost ukrajinské generality, které už vyvolávají i pouliční protesty, nicméně Porošenko tvrdí, že právě „po úspěších protiteroristické operace“ musela ve čtvrtek rebelům přijít na pomoc ruská armáda. Řeč je o údajné tisícovce ruských vojáků, kteří pronikli na ukrajinské území, a podle Kyjeva se poznají podle toho, že vypadají přesně jako rebelové, protože se tak maskují. Není důvod si myslet, že ruští vojáci na ukrajinském území neoperují, neboť už jen tvrzení Moskvy, že její výsadkáři „zabloudili“ dvacet kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, je svým způsobem dokonalou ilustrací, s jakou „ležérností“ Kreml vnímá ukrajinskou územní svrchovanost. A co víc, fakt, že použil takto slabou výmluvu, zároveň ukazuje, že se Rusko cítí být v ukrajinské krizi pevné v kramflecích a nemá pocit, že by se mělo za cokoli – v tomto případě za jasné porušení mezinárodního práva – omlouvat. Nicméně, zcela určitě tam nejsou kvůli tomu, aby vyvažovali „úspěchy protiteroristické operace“. Rebelové z Doněcka k tomu oznámili, že za celou dobu konfliktu se v řadách rebelů „protočily“ tři až čtyři tisíce občanů Ruska, prý ale výhradně dobrovolníků.
NATO tvrzení o agresi příslušníků pravidelné ruské armády na Ukrajinu podpořilo satelitními snímky ruské techniky, které ruské ministerstvo obrany – podle očekávání – označilo za nesmyslné. Stejně odmítavě se Moskva staví ke zprávám o zhruba stovce svých vojáků, kteří měli padnout v bojích o Sněžné, byť na druhou stranu je právě zmiňovaný počet zabitých s ohledem na dosavadní průběh bojů na východě Ukrajiny až nevěrohodně vysoký. A zatímco o přímé ruské intervenci přitom mluví už i ruská média, Kreml trvá na tom, že zvěsti o agresi mají Kyjevu pomoci jen k tomu, aby „oblbnul“ svůj vlastní národ, který se prý stále hlasitěji ptá „proč se nám tohle všechno, u všech čertů, děje“.
Ať už je obrat ve vývoji situace na východě Ukrajiny skutečný či jen propagandistický – OSN, která má na hranicích své pozorovatele, „není s to agresi potvrdit“ -, Západ na něj reaguje. Obama Rusko odsoudil a prohlásil, že je „izolováno víc než v dobách studené války“, zároveň však vyloučil, že by se USA, plně ponořené do nového boje proti terorismu a porušování územní svrchovanosti Iráku a Sýrie, do války na východě Ukrajiny zapojily. Americký prezident opatrně konstatoval, že v ruské politice ve skutečnosti k „žádné změně nedochází“ a přitom ani nepoužil pojmy „invaze“ či „agrese“.
Evropská unie hodlá na svém nejbližším summitu projednat další sankce proti Rusku, které by se ale neměly týkat ruského plynárenského sektoru, nicméně Moskva už varuje, že může být donucena reagovat dalšími protisankcemi, například prý v oblasti letectví nebo strojírenství.
Už před čtvrteční „agresí“ NATO plánovalo podstatně „viditelnější“ přítomnost svých jednotek v Pobaltí a v Polsku, na což Rusko konstatovalo, že tento krok zcela jistě ovlivní „ruské rozhodování“ v době, kdy vztahy mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí dosáhly „bodu mrazu“.
A z dalšího vývoje:
— Ukrajina žádá Evropskou unii o vojenskou pomoc, Polsko je toho názoru, že státy NATO mohou Ukrajině zbraně prodat.
— Rusové začínají pociťovat dopady západních sankcí, ve většině ale podporují politiku Kremlu. Rusko udělilo licence tureckým firmám na dovoz mléčných výrobků.
— Brusel upozorňuje, že Ukrajina musí Rusku zaplatit dluhy za dodaný plyn, bez ohledu na to, že se o jeho ceně stále jedná. Podle americké agentury Fitch bude Evropa na ruském plynu plně závislá ještě přinejmenším dekádu.
— Rusko má tři hlavní výhrady k asociační smlouvě mezi EU a Ukrajinou: týkají se tempa odbourávání cel v obchodu s EU, unijních technických parametrů a fytosanitárních standardů.
— Ukrajina na podzim obnoví všeobecnou brannou povinnost, noví vojáci ale prý nemají být vysíláni na frontu. Zájem bojovat na frontě vyjádřilo prý 600 ukrajinských prokurátorů, ale nedovolili jim to. OSN viní ukrajinskou armádu i rebely ze zabíjení civilistů.
— Podle rebelů z oblastí bojů v Doněcku a Luhansku uprchlo 825 tisíc lidí. Avízovaný ruský humanitární konvoj do této oblasti „nemá být posledním“.
— Po Bělorusku se coby místo dalšího summitu Putin-Porošenko nabídl Kazachstán, nicméně Kreml nemá další setkání „zatím v plánu“.
— Nizozemští farmáři si zažádali o kompenzaci od EU a začali ničit tuny zeleniny původně určené pro ruský trh.
— Petro Porošenko soudí, že situace v zemi je složitá, ale kontrolovatelná a bez ohledu na ruskou „agresi“ oznámil, že začínají jednání pohraničníků Ukrajiny a Ruska o společné kontrole hranic.
