14. 8. 2014
Zdá se, že někteří ovčané stále nepochopili, že „Evropská unie“ je neoliberální projekt, který má zajistit nekorigovanou vládu finanční oligarchie. Nechávají se ukolébávat médii, jejichž pracovníci se cítí velmi svobodní ve vyjadřování shora prosazovaných názorů. Zdá se, že nepomohla ani genocidní trestná výprava fašistické ukrajinské vlády, která má téměř neomezenou podporu všech vlád „Evropské unie“. Tyto vlády ovšem „vládnou“ jen jako vykonavatelé zájmů finanční oligarchie.
Jak jsem psal (a nejenom já) již dříve, fašisté jsou onou osvědčenou silou s primitivní ideologií a agresivitou prázdných lebek, která zajistí nový pořádek a nové genocidy pro vytvořením nového „životního prostoru“ . Tentokrát to nemá být Německo a árijská rasa, ale „někteří“ Američané, někteří Židé věřící, že jsou bohem vyvoleni vládnout jako vyšší rasa a jim sloužící ostatní Američané bez rozdílu pleti, někteří Poláci, někteří Ukrajinci a další ochotní uvěřit že nejsou jen nástrojem cizí moci. K americkým nástrojům je nutné připočítat muslimské fanatiky věřící, že jsou bohem vyvoleni a mají stejné právo (ba povinnost) vraždit, jako výše uvedení. Teď právě vyvražďují Rusy a Ukrajince na východě Ukrajiny, Palestince v ghettu – koncentračním táboře Gaza, Afgánce, Syřany, Iráčany, Lybijce, atd., podle americké potřeby. Smyslem je zejména přístup k uhlovodíkům pro americké a jiné nadnárodní firmy a znepřístupnění zdrojů pro jiné. Na řadě má ovšem být Rusko se stále ještě jeho Sibiří. Určitě nejde o šíření demokracie, ale nutným nástrojem je svoboda. Svoboda pro vyvolené krást a vraždit.
Služby jen hodným lidem
Gigantická loupež „církevních restitucí“ není náhodným jevem. Má pomoci dovést společnost zpět do 18. století před demokratickou emancipaci lidu (který se měnil z ovčanů na občany) probíhající v 19. a 20. století. Církevní restituce spolu s ožebračováním a následným zadlužováním státu mají zlikvidovat garance všeobecně dostupných služeb. Služby jsou komercializovány rostoucími poplatky a snižováním standardu a pro stále širší okruh lidí jsou služby slušné kvality nedostupné (bydlení, zdravotnictví, sociální péče včetně důchodového zabezpečení, atd.). Ovčané, pokud nejsou přímo obětí indoktrinace neoliberální ideologií, si namlouvají, že se jich to netýká, ještě nejsou nezaměstnaní, ještě nejsou bezdomovci, ještě nejsou důchodci. Ale možná i potom uvěří, že si sami zvolili svůj životní „styl“. Napříště to mají být církve, kdo poskytne „bezplatně“ služby, ovšem jen bohabojným (církvebojným) lidem. K obrazu 18. století patří vedle povinné víry ještě úřednictvo jako feudální správa.
Byrokracie – vláda těch, kteří dosazují úředníky
Evropská unie není řízena demokraticky, ale úředníky, kteří se rozhodně nezodpovídají voleným zástupcům lidu. Evropský parlament je hlavně velmi drahé panoptikum.
V současné době zaměstnává českou politickou scénu „zákon o úřednících“. Není to až tak veliká legrace. Politické strany, které jsou bez výjimky nepopulární a voleny jako menší zlo se snaží vyhovět EU v požadavku na mírnění přílišné demokracie a současně slibují občanům, že nebudou do politiky zasahovat, protože rozhodovat mají napříště nikým nevolení, ale rozhodně nikoli shůry spadlí, ale někým dosazení, úředníci. Máme tedy volit strany ve snaze ovlivňovat politiku a současně se smiřovat s tím, že námi volené strany nebudou do politiky zasahovat, ale ponechají ji na někým dosazených úřednících. Nad touto mojí úvahou jistě přemnozí kroutí hlavou, neboť se domnívají, že úředníci přece musejí postupovat podle zákonů a jiných pravidel. Zapomínají, že není cest jak k něčemu donutit neodvolatelné. Vzdělanci by také měli vědět, že ony zákony a ona pravidla musí někdo napsat. Kdo to udělá? Úředník! Pro pravicové vlády psaly některé zákony přímo zájmové skupiny, které měly být zákony regulovány. U vlád, které se k pravici výslovně nehlásily tomu tak možná bylo méně často. A ještě námitka: „Ale vždyť volený Parlament nemusí špatné zákony napsané neodvolatelnými úředníky schválit!“. Možná by nemusel, kdyby na volitelná místa nebyli dosazováni lidé poslušní týmž silám jako dosazení úředníci. Ano, pane ministře… Ale uděláme si to po svém.
Ale nemuselo by to tak dopadnout. Kdyby občané cítili povinnost k odporu a ovčané začali myslet horní polovinou těla. Cesta k tomu je dlouhá. Tisíciletá říše neoliberalismu se bude možná hroutit dříve než dokončí dílo zkázy. Musíme včas uvažovat, co dál.
