Tereza Spencerová
11. 7. 2014 Literárky
Izrael i Hamás vylučují příměří, každý ze svého důvodu, a tak bude v rámci nynější izraelské agrese proti pásmu Gazy mrtvých na palestinské straně v dohledné budoucnosti přibývat.
„Mládež židovského státu útočí na Palestince v ulicích Jeruzaléma stejně jako to dělávali mladí gójové v ulicích Evropy. Izraelci židovského státu řádí na sociálních sítích, kde vystavují na odiv svou nenávist a touhu po pomstě, bezprecedentní ve své ďábelskosti. To jsou děti nacionalistické a rasistické generace – Netanjahuovi potomci,“ napsal izraelský publicista Gideon Levy těsně před zahájením současné agrese proti pásmu Gazy.
Komentář nazval Náš zoufalý židovský stát. „Posledních pět let od instruktora této generace, premiéra Benjamina Netajnahua, neslyšíme nic jiného než podněcování k násilí, o šíření paniky a o nadřazenosti nad Araby. Ani jedno humánní slovo, žádný soucit nebo náznak rovného zacházení. Vyrostli na provokativním požadavku uznání Izraele coby „židovského státu“ a z toho vyvodili nutné závěry. Aniž bychom vůbec věděli, co ten „židovský stát“ vlastně v praxi znamená, masy už svou představu mají.“ (…) „V židovském státě je jeden zákon pro Židy a jiný pro Araby, jejichž životy nemají větší cenu. Žádný náznak ochoty dodržovat mezinárodní právo a konvence. V židovském státě je soucit a humánní city jen pro Židy, práva jen pro Vyvolený národ. Židovský stát je jen pro Židy.“ (…) „Noví sabra (Izraelci narození v Izraeli) jsou novým druhem. Nikdy se nepotkali s Palestincem, ale vědí o něm všechno – sabra ví, že je to divoké zvíře, jehož jediným cílem je zabít ho; že je to monstrum, terorista. Ví, že Izrael nemá partnera pro mír, protože to nesčetněkrát slyšel od Netanjahua, ministra zahraničí Avigdora Liebermana a ministra hospodářství Naftaliho Bennetta. Být nalevo a žádat spravedlnost je v židovském státě odsuzováno coby zločin, občanská společnost je považována za zrádcovskou, skutečná demokracie za zlo. V židovském státě je demokracie zamlžená.“
Potud Levyho ilustrace pozadí, na němž se odehrává aktuální – už sedmá velká – izraelská agrese proti pásmu Gazy. Nálety si až dosud vyžádaly přes 90 potvrzených obětí a na 600 lidí bylo zraněno, další oběti se podle všeho nacházejí pod troskami rozbombardovaných domů. Mnozí z nich byli civilisté a nejsou bezejmenní. Města v pásmu, která ještě ani nebyla zrekonstruována od izraelské invaze z přelomu let 2008 a 2009, jsou znovu ničena a Izrael vyzval na 100 tisíc Gazanů žijících v blízkosti plotu, aby opustili své domovy, zřejmě v rámci příprav na izraelskou pozemní invazi.
Izrael na druhou stranu nehlásí žádnou oběť podomácku vyrobených primitivních raket z pásma Gazy, jen jeden voják prý byl lehce zraněn šrapnelem. Tuto skutečnost nicméně pomáhají zastírat mainstreamová média: například americká ABC vydávala obrázky ze zničené Gazy za Izrael, na který „prší rakety“ (Po stížnostech se televize za svůj „omyl“ omluvila) :
Další média jsou ale terčem vojenských i cenzurních zásahů izraelských úřadů, což nově k protestu přimělo i Reportéry bez hranic.
O izraelské agresi jednala na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN, ale postoj Spojených států podle všeho zabrání, aby byla přijata jakákoli rezoluce vyzývající k zastavení náletů. Generální tajemník OSN vyzval obě strany ke zdrženlivosti, ale izraelský velvyslanec při OSN Ron Prosor – po vzoru svého premiéra — zastavení palby a deeskalaci odmítl s tím, že se to „rovná tomu, kdyby vyzýval hasiče, aby s požárem bojovali s kýblem vody“. A ke zvýšení dramatičnosti přehrál přítomným v sále zvuk protiletecké sirény v Izraeli. Podle Prosora Izrael „příměří nechce“, cílem je prý „zničit raketovou infrastrukturu Hamásu“.
Příměří ostatně odmítá i Hamás: „Izrael je agresor, a tak musí s útoky přestat on,“ prohlásil mluvčí Hamásu Fauzí Barhúm, podle něhož má Gaza právo na sebeobranu. „Bráníme naše civilisty před masakrem,“ podotkl a dodal, že počet obětí už překročil stovku a k tomu bylo zničeno na 150 domů.
Prohlášení Hamásu podle všeho napovídá tomu, že nejen členové hnutí, ale obecně i obyvatelé pásma Gazy jsou v situaci, kdy v zásadě už nemají – v rámci třetí mohutné izraelské ofenzívy v šesti letech – co ztratit, pocit hrdosti je jim cennější než představa dalšího živoření v zablokovaném pásmu, a proto ani neuvažují o nějaké kapitulaci.
Zatímco Izrael mobilizuje už 20 tisíc záložníků v očividných přípravách na pozemní invazi, právě této možnosti se pokouší zabránit Barack Obama, který se za situace, kdy příměří nikdo nechce, nabídl, že právě jedno takové nechtěné příměří mezi oběma stranami zprostředkuje. Bílý dům nicméně sám přiznává, že je to jen nápad a že se ani neví, jak by invaze šla zastavit. Tím spíš, že Obama v telefonátu s Netanjahuem další izraelské útoky podpořil. V době, kdy Egypt svou tradiční zprostředkovatelskou roli vyloučil, a kdy západní státy výlučně kritizují jen Hamás za střílení bezúčelných raket (byť první vylétla z Gazy až po dvou dnech izraelských náletů), je zřejmé, že zabíjení a ničení v Gaze bude v dohledné budoucnosti pokračovat.
