Ukrajina prožívá “vietnamský syndrom”

29. 7. 2014 zdroj
Porážka Jižního kotle znamená radikální změnu ve válce. A nejsou tak důležité ztráty v personálu a technice, které jsou pro Kyjev nepřípustně vysoké – důležitý je morální efekt, který se již začíná projevovat na území Ukrajiny. Ve všech částech. Prolomení informační blokády, stovky dezertérů, kteří se vrátili domů a řekli pravdu o válce – to je onou výbušnou směsí, která může smést chuntu mnohem rychleji, než vojáci Novorossiji.
Podle oficiálního seznamu je vojáků stále hodně. Ale jen málo těch, kteří chtějí bojovat. Jejich počet se snižuje s každým dalším dnem. Ještě horší je situace v týlu – stovky pohřbů (a zmizelých beze stopy, což je to samé) odstranily omamné opojení z ukrajinské periferie. Triumfální relace z fronty ostře kontrastují s telefonáty s příbuznými z oblasti konfliktu. Ale to není ta nejdůležitější věc. Dnes si vojáci, a také jejich příbuzní v týlu, naštěstí uvědomili, že nebojují s ruskými žoldáky, ale s částí ukrajinského národa, která v žádném případě nechce přijmout hodnoty chunty.

Geografie protiválečných vystoupení je již tak rozsáhlá, že mnohem jednodušší je vyjmenovat ty oblasti, kde nejsou. Přičemž se je nepodaří prohlásit za nepřátele “revoluce”, jsou to přece matky, otcové a manželky vojáků. A co je nejdůležitější – je velmi pravděpodobné, že rozhánění těchto akcí rozvine Vojenské síly Ukrajiny směrem ke Kyjevu.

Armáda odporu vůči Kyjevu se může objevit v týlu
Kyjevský režim se dostal do slepé uličky. Nemůže rozehnat protiválečné akce. Nerozhánět – také nemůže. Akce se množí obrovskou rychlostí. A je tu také třetí vlna mobilizace. Bukovinu již de facto přivedla k lidovému povstání (zatím pouze proti pracovníkům vojenských komisariátů). Bude-li toto úspěšné, pak Kyjevu bude nadělen řetězec povstání po celé zemi. Takže mobilizace bude zmařena. A s tím se nedá nic dělat – lidé již vládě nevěří a nechtějí tuto válku. Nechtějí pod žádnou záminkou, prostě nechtějí a dost. V případě, že kyjevská vláda na tom bude trvat, získá druhou povstaleckou armádu, ale již v týlu.

Proces zničení jednotného ukrajinského státu chunty je obtížné vidět zevnitř. Ale stejný proces byl v letech 1960 – 1970 v Indočíně. Všemi stadii americké porážky (společně s jejím loutkovým režimem v Jižním Vietnamu) prochází Ukrajina v této válce s udivující rychlostí. Dostali jsme se do stadia povstání ve studentských městečkách (a masové dezerce v armádě Jižního Vietnamu), která Bílý dům potlačoval pomocí vojsk (byly oběti). Potom byla porážka USA – nejostudnější v celé jejich historii. A útok na Saigon. Přičemž na Saigon neútočila vojska Severního Vietnamu, ale povstalci fronty za osvobození Jižního Vietnamu, v jejichž vojenských jednotkách bylo hodně bývalých vládních vojáků.

Překlad PhDr. Vladimíra Grulichová