Ilja Charlamov
3. 4. zdroj zde
NATO chce pokračovat ve spolupráci s Ruskem v Afghánistánu, zastaví však na tři měsíce všechny ostatní druhy „praktické vojenské a civilní“ součinnosti s Moskvou. Bylo o tom vyhlášeno na setkání ministrů zahraničí 28 členských zemí Aliance v Bruselu. Oficiální mluvčí ruského zahraničněpolitického rezortu Alexandr Lukaševič prohlásil, že tím nevyhraje nikdo.
Úspěch Olympiády v Soči, zabránění vojenské operaci v Sýrii, jistý pokrok v otázce íránského jaderného programu a založení Euroasijského ekonomického svazu – tyto geopolitické úspěchy Ruska berou západní politici podle všeho jako osobní urážku. Aktivní fáze konfrontace s Moskvou začala poté, co si vrátila své historické území – Krym. Jednou ze skutečných příčin jsou však finanční problémy Aliance, tvrdí analytik Andrej Kortunov:
– Většina účastníků neplní převzaté závazky – vyčlenit nejméně 2 procenta HDP na obranné potřeby. Kromě toho je Aliance poněkud demoralizována, protože poslední léta ukázala neúčinnost NATO v Afghánistánu, a operace v Libyi nebyla tak úspěšná, jak se plánovalo. Navíc se stupňují panické nálady, že Rusko může prý už zítra zaútočit na baltské země, a proto je třeba neodkladně upevňovat bezpečnost.
Na summitu NATO v Bruselu bylo rozhodnuto zvýšit úroveň obranyschopnosti samotných členských zemí Aliance, a také vojenskou moc Ukrajiny. Pentagon zkoumá možnost poslání do Černého moře další vojenské lodě. Požádal Rumunsko o povolení zvýšit počet svých vojenských příslušníků a letadel na jedné z rumunských základen. Byl zvýšen počet stíhaček dislokovaných v baltských zemích.
Stupňování napětí a apokalyptická očekávání spojená s Ruskem nejsou ničím jiným než pláštíkem pro zachování kontroly Aliance nad celými regiony. Mezitím partnerství NATO s Moskvou v souvislosti s globální teroristickou hrozbou, růstem extremismu a náboženského radikalismu v Severní Africe a na Blízkém východě, a konečně v souvislosti s afghánským problémem se stává zárukou zajištění globální bezpečnosti. Tu je názor politologa Vladimira Štola:
– Spolupráce Ruska s NATO byla vždy závažnou prioritou z hlediska upevnění evropské a mezinárodní bezpečnosti. Současné Rusko však už není takové, jaké bylo na začátku 1990. let. Vedení NATO snad nemůže pochopit, že geopolitická situace ve světě se mění, a to nikoli směrem rozšíření možností Aliance a Američanů, nýbrž směrem vzniku nových silových center, a že jedním z nich je vedle Číny také Rusko.
