Jan Šustek
20. 2. 2014 zdroj
Vždyť případ je naprosto jasný! “Všichni” jsme viděli v přímém přenosu její odporné názory a zvrácené myšlení! Jednoznačně je vinná a patří před lidový soud!
Pokud má někdo o její vině pochybnosti, napadá náš demokratický systém a patří na šibenici taky!
Po přečtení článků různých buchertů, peňásů a jim podobných na mě dýchl zatuchlý závan padesátých let, kdy se mohli horlivostí přetrhnout, aby usnadnili práci prokurátorovi Urválkovi. I tehdy jejich novinářští předchůdci o vině Horákové nepochybovali. Také chtěli ochránit republiku před “zločinci”, kteří si dovolili mít jiný názor než oni a nadšeně ukázali prstem na nepřítele lidu. S jistou nadsázkou se domnívám, že kdyby měli takovou moc, tak by Martu Semelovou pověsili na náměstí za nadšeného jásotu stejně smýšlejících “demokratů”. A Alexandr Vondra by jim udělil státní vyznamenání za hrdinství.
Pořad ČT Hyde Park s poslankyní Semelovou jsem viděl. Slyšel jsem pečlivě položené otázky, které se točily kolem padesátých let minulého století. Osobně mám na mnoho věcí odlišný názor, než má Marta Semelová a dokonce si myslím, že by jí to více slušelo v současné Štěpánově KSČ s rudou hvězdou ve znaku, než u umírněných třešniček.
A co vlastně ta nenapravitelná kacířka Semelová hrůzného provedla, že si zasloužila takový mediální lynč a popudila naše ideologické mravokárce? Okradla své spoluobčany, zvedla jim daně nebo zadlužila republiku na několik generací? Nikoli, spáchala daleko odpornější zločin! Dopustila se zločinu svobody projevu a názoru, který je odlišný od oficiálního názoru vládnoucí moci! Nechce přijmout novou pravdu, že před rokem 1989 jsme všichni trpěli, měli smutné dětství, úpěli pod jhem komunistické diktatury a neměli svobodu. Dopustila se zločinu zpochybňováním naší nynější svobody, našeho štěstí, blahobytu i našeho demokratického systému jako vrcholu lidského blaha. Tím se jednoznačně provinila a to se jí nesmí nikdy odpustit!
Marta Semelová je nebezpečná! Je nebezpečná tím, že popírá černobílé “pravdy”, které nám po listopadu každodenně cpou do mozku. Je nebezpečná tím, že se její vyjádření nedají v mnoha případech jednoznačně popřít.
“Ta vaše svoboda a demokracie je tady totiž pouze pro někoho, ne pro obyčejného člověka. Ten dnes může tak akorát svobodně umřít pod mostem nebo na ulici jen proto, že nemá peníze.” „Zajímalo by mě, kdo vyjádří lítost nad lidmi bez přístřeší, kteří umrzli na ulici, nad žebráky, kteří nemají z čeho žít, kdo vyjádří lítost nad sta tisíci propuštěnými z práce, nad lidmi pod hranicí chudoby, nad stále rostoucím počtem těch, kdo si ze sociálních a ekonomických důvodů sáhl na život.”
Umíte si představit, že by po návštěvě pánů Kocába nebo Schwarzenberga Marta Semelová nazvala hrdinné bojovníky za demokracii na Ukrajině jinak? Že by šla opět proti oficiálnímu názoru a prohlásila, že se jedná o mediálně zblbnuté lidi vedené najatými profesionály? Že ten, který háže na policii zápalné láhve a kamení, zapaluje vládní budovy a chce svrhnout vládu vzniklou v demokratických volbách, patří před soud? Že to nejsou žádní demokraté, ale násilnická pouliční lůza, se kterou by si ostatní demokratické země nekompromisně poradily? Že v USA je za pouliční násilí sazba 10 až 35 let?
Marta Semelová si vysloužila za vyslovení svého názoru trestní oznámení. Nebudu zde rozebírat osobu, která trestní oznámení podala, ale mám z toho trochu zvláštní pocit. Kdysi se našli “lidé”, kteří udávali své spoluobčany za protistátní názory nebo dokonce vtipy. Většinou jsme věděli, kdo je udavač a dávali jsme si na takového xxx pozor. Dnes je z tohoto člověka mediálně kladný “charakterní” hrdina.
A tak si říkám, jak by se Martě Semelové žilo, kdyby přiznala svou “chybu”, přijala názor mocných a papouškovala média. Kdyby se z nepohodlné soudružky stala uvědomělou občankou, která má radost z církevních restitucí, jede do Kyjeva na barikády podpořit bojovníky za “svobodu”, velebí vojáky v Afghánistánu, že statečně kolem sebe rozsévají demokracii a při vyznamenání Mašínů omdlévá blahem.
Ale co, jen si tu poslankyni Semelovou, páni “demokrati,” popravte! Třeba jednou po ní pojmenují náměstí.
Tím chci říci, že i když ne se vším, co Marta Semelová řekla, souhlasím, ale vždy budu hájit její právo se svobodně a beze strachu vyjádřit.
